Obecné informace

Jezevčí díra vždy fascinovala kluky z okolí Jasenice, Březky, Jestřabí a dalších okolních vesnic. Na druhou stranu ale dlouhá léta zůstávala mimo pozornost laické i odborné veřejnosti. Z odborného pohledu existuje jen pár historických střípků, kdy se o zdejší jeskyni zmínil v odborném tisku geolog, speleolog, sběratel minerálů či fosílií, odborník na netopýry či slavný básník. Sem tam se objevila zmínka v jeskyňářských publikacích, ale jeskyní se nikdo hlouběji systematicky nezabýval. Ostatně také proč, když se vědělo, že okolí je důkladně prozkoumané díky hornické činnosti, která sahala staletí zpět. Bylo známo, že se jedná jen o malý ostrůvek krystalických vápenců a hlavně, když velká a zajímavá krasová oblast ležela pouhých 50 km odsud... Moravský kras. 

O co více mlčela odborná veřejnost, o to více pracovala fantazie místních a tak se bylo možné dozvědět spoustu zkazek o tom, co v jeskyni bylo, jak byla hluboká, jak daleko vede. Vzhledem k tomu, že jeskyně ústí v bývalém lůmku na vápenec (v dřívějších dobách bylo obvyklé těžit a vypálit vápenec co nejblíž stavbě) panoval mezi lidmi často názor, že se jedná o bývalý důl. Že jeskyně jsou ve skutečnosti jen štoly. Tento názor ještě podporoval tvar vstupní chodby, kde díky vrstvám ve kterých se krystalický vápenec vyvinul, tato opravdu na první pohled působí uměle. Že se jedná o omyl, ale lze snadno dokázat při pohledu do spletí úzkých chodbiček, které není v lidských silách vykopat. I při porovnání povrchu stěn jeskyně s pozůstatkem blízké středověké štoly je na první pohled patrný obrovský rozdíl mezi hladkými stěnami jeskyně a osekanou stěnou štoly s rýhami po úderech důlních šlíglů - mlátku a želízka.

Teprve až v roce 2022 byla Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR oficiálně zařazena zdejší oblast mezi krasové oblasti České republiky jako tzv. Kras u Jasenice s vlastním evidenčním číslem. Rozloha této oblasti je 4,4 km² a Jezevčí díra je (spolu s několika neprůleznými puklinami ve stráni) zatím jediným známým krasovým útvarem této lokality.

Podle pověstí bydlel kdysi v jeskyni poustevník, podle vzpomínek jasenických kluků šla chodba hluboko a daleko… V představách až někam k Bíteši… Na druhou stranu, pokud se někdo z pamětníků nyní do jeskyně podívá, je překvapen, jak je ve skutečnosti veliká. Přeci jen dětské oči, fantazie, mihotavé světlo svíčky či baterky dokáží vykreslit úžasný svět… Na druhou stranu, realita umí být také pořádně zajímavá a překvapila nás, protože se postupně ukazuje, že malá bezvýznamná jeskyně, je mnohem rozsáhlejší a zajímavější, než jsme kdy doufali. Ostatně strážci před jeskyní ukazují, jakou krásu je schopná příroda z kamene během dlouhých tisíciletí vytvořit. A tak jediné, co lze s jistotou ze starých pověstí o Jezevčí díře potvrdit, že bývala dlouhá léta obývaná jezevci, kteří si zde vyhrabali důmyslnou síť chodeb, obývacích nor, natahali spoustu kostí a větví, které jim umožnily přežít zimy… A spousty kostí dodnes jitří dětskou fantazii... Pár kostí v ešusu působí jako památka na nedávnou večeři...

V této části našich stránek bychom postupně rádi shrnuli odbornější až odborné literární zmínky o Jezevčí díře, aby tyto nezapadly. Při čtení je ale vždy třeba mít na paměti, že se vždy jedná o, byť odborný, ale stále jen názor daného odborníka, který je poplatný stavu znalostí v době, kdy byl názor publikován.